|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Efekt podpory výskytu přirozených predátorů škůdců na zdraví a vitalitu ovocných dřevin
Bernatová, Martina
Predátoři (bezobratlí i obratlovci) mohou působit pozitivně nebo negativně na vitalitu a fyziologické procesy dřevin. Nicméně vzájemný efekt a interakce několika různých skupin predátorů a jejich ovlivnění různými habitatovými manipulacemi není zatím příliš známý. Z tohoto důvodu bylo cílem mé práce zjistit, jak se biologická ochrana, tedy manipulace pro podporu bezobratlých predátorů, a naopak vyloučení hmyzožravých predátorů z řad obratlovců (ptáci, netopýři), či kombinace těchto dvou manipulací, projeví na vitalitě a zdravotním stavu ovocných dřevin, konkrétně hrušní. Experiment probíhal v ekologických hrušňových sadech na území Zlínského a Jihomoravského kraje. V každém sadě (n = 4) bylo vybráno 16 stromů, které byly rozděleny do skupin po 4 stromech lišících se dle typu manipulace: a) instalace kartonových pásů pro podporu bezobratlých predátorů, b) konstrukce se sítí pro vyloučení přístupu ptáků a netopýrů, c) kombinace kartonových pásů a konstrukce se sítí, d) kontrolní strom. Experiment byl zahájen na podzim 2021 umístěním kartonových pásů a v předjaří 2022 umístěním konstrukcí se sítěmi proti ptákům. Během sezóny (od května do září 2022) byly sbírány vzorky pro zjištění a porovnání biomasy listů a míry herbivorie, plody pro analýzu biomasy a poškození, a dále měřena efektivita fotosyntézy a obsah chlorofylu v listech a také index listové plochy. Výsledky celkově prokázaly signifikantní pozitivní vliv manipulací na vitalitu hrušní. Nejlepší vitalita (dle několika parametrů) byla zaznamenána u stromů s kombinací kartonových pásů a konstrukcí se sítí. Z výsledků vyplývá význam podpory přirozených predátorů škůdců (především pavouci). Naopak je patrné, že tyto interakce mohou být ovlivněny hmyzožravými ptáky (netopýry), kteří mají pravděpodobně výrazný predační vliv na pavouky a tím mohou kaskádovitě ovlivnit vitalitu ovocných dřevin.
|
|
|
Účinnost vybraných silic při ochraně bramboru vůči bakterii Pectobacterium atrosepticum
Mokrá, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv účinných látek silic (tymián obecný, oregano, šalvěj rozmarýna, thymol přírodní, thymol syntetický, carvacrol, menthon, skořice), proti gramnegativní bakterii Pectobacterium atrosepticum. Účinnost silic byla v laboratorních podmínkách stanovena pomocí diskové difúzní metody, hodnoty minimální inhibiční koncentrace a minimální baktericidní koncentrace a také byl proveden test patogenity na hlízách bramboru s vybranými silicemi (tymián obecný, thymol přírodní, skořice). Nejlepší výsledky vykazoval komponent thymol přírodní, thymol syntetický a silice skořice, naopak menthon a carvacrol se jevily slabými účinky vůči testované bakterii.
|
|
|
Účinnost mykoparazitických a entomopatogenních hub proti houbovým původcům onemocnění rostlin
SINKALA, Natasha
Entomopatogenní a mykoparazitické houby mají potenciál být využívány na místní i mezinárodní úrovni jako účinná a ekologicky šetrná strategie boje proti škůdcům a chorobám rostlin způsobeným houbovými patogeny. V bakalářské práci byla tes-tována účinnost užitečných hub v laboratorních podmínkách. Metodika zahrnovala izolaci a popis užitečných druhů hub a následné testování užitečných hub s poten-cionálními mykoparazitickými a antagonistickými účinky. Účinnost hub byla tes-tována na patogenech, které byly převážně odizolovány z osiva nebo nemocných ros-tlin luskovin. V rámci pokusů bylo zjištěno, že všechny kmeny Trichoderma izolo-vané z půd ČR prokázaly mykoparazitický efekt na vybrané patogeny. Nicméně, účinnost kmenů závisela na druhu houbového patogenu. Hodnocena byla i produkce spor kmenů Trichoderma jak v kontrolní variantě, tak i ve vzájemné kombinaci s patogeny. Výsledky opět prokázaly rozdíly v produkci spor u jednotlivých kmenů Trichoderma. Zároveň byl hodnocen mykoparazitický účinek entomopatogenních hub Isaria fumosorosea a Akanthomyces attenuatus proti patogenu Botrytis cinerea. Výsledky ukázaly, že ačkoli I. fumosorosea a A. attenuatus vykazovaly významný mykoparazitický účinek proti Botrytis cinerea, nejvyšší účinnost proti patogenu prokázala mykoparazitická houba T.virens. Zjištění naznačila, že jak mykoparazitické, tak entomopatogenní houby jsou udržitelnou alternativou umělých pesticidů v boji proti houbovým původcům chorob rostlin.
|
|
|
Ovocný strom jako biotop (součást ekologické niky)
Krejčí, Martina
Bakalářská práce popisuje ovocné stromy a organismy, které toto prostředí obývají. Zabývá se především biotickými složkami prostředí, například predátory nebo dostupností potravy. Popisuje význam biologické ochrany a uvádí zástupce, kteří se na ochraně podílí. Hodnotí, jakou roli hraje věk ovocných stromů v ekologické nice. Zaměřuje se také na biotopové a sadovnické hodnocení sadu.
|
|
| |
|
|
Vliv moření sadby pomocí entomopatogenní a mykoparazitické houby na výnos a kvalitu hlíz brambor
SOBOLÍK, Martin
Kvalitní sadba hraje důležitou roli při pěstování brambor. K výsadbě by se měla používat výhradně uznaná a certifikovaná sadba brambor. Důležitým parametrem je tedy zdravotní stav sadby. V bakalářské práci byl sledován vliv moření sadby pomocí entomopatogenní houby Metarhizium brunneum a mykoparazitické houby Trichoderma virens na výnosotvorné parametry a zdravotní stav porostu a následně sklizených hlíz. Oba užitečné druhy hub M. brunneum a T. virens měly pozitivní efekt na růst a vývoj lilku brambor. Mykoparazitická houba T. virens pozitivně ovlivnila zejména růstové parametry u rostlin. Rostliny z ošetřené sadby houbou M. brunneum vytvořily větší a těžší hlízy ve srovnání s neošetřenou variantou a variantou T. virens. V průběhu vegetace byl v porostu varianty M. brunneum zaznamenán statisticky nejmenší počet larev a dospělců mandelinky bramborové. Ze získaných dat bylo zjištěno, že nejvyššího skutečného výnosu bylo dosaženo u varianty T. virens a teoretického výnosu u varianty M. brunneum. Z výsledků BP vyplývá, že biologické metody ochrany rostliny ve formě moření sadby pomocí užitečných druhů hub lze využít jako program integrované ochrany brambor.
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
|
Využití biologických prostředků na ochranu brambor vůči mandelince bramborové
KURÁŽ, Jakub
Cílem práce bylo ověření možností biologické regulace mandelinky bramborové s využitím izolovaných autochtonních kmenů entomopatogenních hub (EPF) a entomopatogenních hlístic (EPN) z neošetřených porostů (nebo před chemickým ošetřením) brambor, z ekologického zemědělství z lokalit České republiky a otestování jejich účinnosti proti mandelince bramborové. Výsledky pokusů jsou zahrnuty v jednotlivých grafech a přiložených tabulkách.
|
|
|
Hodnocení vývoje různých kmenů entomopatogenní houby v různých podmínkách prostředí
ŠEBEK, Jaroslav
Entomopatogenní houba Beauveria bassiana je polyfágní druh houby, který napadá více jak 700 druhů hostitelů. Tento druh houby patří mezi nejprozkoumanější a nejběžněji se vyskytující zástupce entomopatogenních hub. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor B. bassiana. Biopreparáty na bázi B. bassiana jsou využívány v ochraně proti různým škůdcům polních plodin, v ochraně rychlené zeleniny a okrasných květin i v ochraně lesních porostů proti některým druhům škůdců. Bakalářské práce se zaměřuje na základní "in vitro" parametry vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana z různých geografických oblastí. Byl hodnocen vliv teploty na klíčivost spor vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana. Dále byl porovnán růst a vývoj kmenů houby B. bassiana (radiální růst). Poslední část je zaměřena na porovnání výtěžnosti spor kmenů entomopatogenní houby B. bassiana na standardním živném médiu a přirozeném substrátu.
|
host ::
RSS.